Překážky a povzbudivé zprávy v boji se světovým hladem
Jednou z nejnaléhavějších nespravedlností dnešní doby je nedostatek výživné stravy pro všechny. Hlad by zkrátka neměl být problémem ve světě, který produkuje dostatečné množství potravin, aby se všichni lidé dosyta najedli
Navzdory této skutečnosti máme s nasycením všech lidí na Zemi vážné problémy. Například fakt, že třetina celosvětově vyprodukovaných potravin skončí jako odpad. Důvody vyhazování potravin jsou různé, ale jedním z nich jsou nedostatky v logistice, které tragicky vedou k tomu, že se potraviny nedostanou k lidem, kteří je opravdu potřebují. Je to, jako bychom nosili cennosti v děravých kapsách – dokud si díry nezalátáme, určité ztráty budou vždy nevyhnutelné.
Cíle udržitelného rozvoje (SDG, Sustainable Development Goals), k jejichž dosažení se světoví lídři zavázali do roku 2030, zahrnovaly také dosažení nulového hladu. Od roku 2030 nás dělí už jen sedm let, a proto je třeba položit si otázku: Je pořád ještě naděje, že se do té doby podaří dosáhnout stavu, kdy na Zemi nebude nikdo hladovět?
Špatné zprávy
Okolnosti posledních let nebyly příznivé. Podle Globálního indexu hladu se ve skutečnosti zdá, že se pokrok v této oblasti zastavil: „Ve snaze zastavit hlad čelí svět vážným komplikacím. Konflikty, klimatická krize a ekonomické následky pandemie nemoci covid-19, znásobené válkou na Ukrajině, mění tuto krizi v katastrofu.“ Také Organizace pro výživu a zemědělství nedávno oznámila: „V roce 2021 čelilo hladu o 150 milionů lidí více než v roce 2019, který předcházel pandemii… předpokládá se, že v roce 2030 bude mít 8 % světové populace stále problémy s hladem, což je stejná prognóza jako v roce 2015, kdy byl zahájen program SDG 2030.“ Další výmluvná čísla o světovém hladu najdete na konci tohoto textu.
Soudě podle tohoto současného trendu je cesta k dosažení cíle nulového hladu do roku 2030 velmi strmá: Podle OSN „opatření ke splnění cílů zatím nepostupují potřebnou rychlostí ani v potřebném rozsahu“.
Dobré zprávy
Když dosáhnete vrcholu hory, nic se nevyrovná pohledu dolů do údolí, když člověk vidí, jak velkou vzdálenost od počátku cesty urazil. V žádném případě se nedá říct, že bychom v přeneseném smyslu dosáhli vrcholu hory „Nulový hlad“. Ani zdaleka ne. Nicméně i v současné situaci existuje mnoho dalších vrcholů, z nichž se můžeme „podívat dolů“ a připomenout si úžasnou skutečnost, že některé věci, které naši prarodiče možná považovali za nemožné, jsou nyní skutečností.
Dnes se bohužel moc nepíše o tom, že se nacházíme v éře rychlých pozitivních změn, kdy máme i nadále potenciál dosáhnout významného pokroku v nevídaném tempu. Na stránkách HumanProgress.org je možné podívat se na některé úžasné statistiky změn, které svět zaznamenal od konce druhé světové války: Například. „V roce 1950 byl průměrný věk dožití v okamžiku narození pouhých 48,5 roku. V roce 2019 šlo o 72,8 roku. To znamená 50% nárůst za posledních 70 let... Mezi roky 1950 a 2018 vzrostl průměrný příjem na osobu z 3 296 dolarů na 15 138 dolarů. To je po očištění o inflaci nárůst o 359 procent.“
V celosvětovém měřítku bylo jistě dosaženo obrovského pokroku. Nejchudším zemím však dlužíme stejné tempo změn, jaké v posledních letech zaznamenal zbytek svět. Přitom je možné učinit velmi účinné kroky, které k tomu mohou přispět.
Jedním z opatření, které může pomoci v oblasti potravinové bezpečnosti a které má velký potenciál řešit některé problémy, jež způsobují hlad, je školní stravování. Mezinárodní charitativní organizace Mary’s Meals spolupracuje na programech školního stravování se zranitelnými komunitami v oblastech, kde jsou chudoba a hlad běžnými překážkami vzdělávání. Celosvětový program Mary’s Meals se do značné míry opírá o zapojení komunit a dobrovolníků, obstarává potraviny pokud možno z místních zdrojů, aby podpořil místní trhy, a poskytuje sociální jistotu rodičům, kteří se kvůli svým poměrům snaží vždy zajistit jídlo doma. Tento druh programu lze účinně rozšířit a uspokojit tak potřeby tisíců a dokonce milionů dětí při relativně nízkých nákladech.
Kolektivní reakce
Prognózy, čísla a analýzy nám mohou ukázat aktuální trendy – ale nemohou vypovědět o vynalézavých skocích, ve kterých jsou lidé neobyčejně dobří. V budoucnosti bezpochyby dojde k převratným inovacím, které ovlivní celé národy a kontinenty – ale existuje také nespočet příležitostí k malým každodenním skutkům lásky, které mohou pomoci sejmout břemeno hladu i z jednotlivců.
Všichni můžeme hrát určitou roli: ať už je naše odpověď jakkoli velká nebo skromná, reagujeme společně. Spojme se v boji proti hladu a pokračujme s vědomím, že i přes nevyhnutelné neúspěchy máme velmi dobrý důvod v tomto boji vytrvat.
Jak se (k lepšímu) mění náš svět
Na každých 1 000 živě narozených dětí v roce 1950 připadalo 20,6 dětí, které zemřely před svými pátými narozeninami. V roce 2019 to bylo pouze 2,7. To je snížení o 87 %.
Mezi lety 1961 a 2013 se průměrný příjem potravin na osobu a den zvýšil z 2 191 kalorií na 2 885 kalorií. To je nárůst o 31,7 %.
V roce 1950 činila obvyklá délka školní docházky 2,59 roku. V roce 2017 to bylo 8 let. To je nárůst o 209 %.
Zde se můžete podívat, jaké změny se udály během vašeho života jenom v naší zemi (nebo v jiných zemích) – stačí zvolit stát a rok narození.
Světový hlad v číslech
Podle údajů vztahujícím se k roku 2021:
- 9,8 % lidské populace spadá do kategorie chronické podvýživy.
- 2,3 miliardy lidí trpí středním nebo závažným nedostatkem potravin.
- 11,7 % globální populace čelí závažnému nedostatku potravin.
- 828 milionů lidí trpí hladem. Z toho 278 milionů v Africe, 425 milionů v Asii a 56,5 milionu v Latinské Americe a Karibské oblasti.
- Hladoví o 150 milionů lidí víc než v roce 2019.
Podle odborných odhadů válka na Ukrajině zapříčinila, že v roce 2022 trpělo podvýživou o 13 milionů lidí víc. V roce 2023 půjde o dalších 19 milionů lidí, kteří budou podvyživení v důsledku tohoto konfliktu.
Podíl zemí zatížených vysokými cenami potravin, který byl od roku 2016 relativně stabilní, prudce vzrostl z 16 % v roce 2019 na 47 % v roce 2020.
Bezmála 3,1 miliardy lidí si nemůže dovolit stravovat se zdravě.
V roce 2030 bude pravděpodobně stále 8 % populace čelit trvalému hladu.
V roce 2020 celkem 149,2 milionu dětí ve věku do 5 let (21 % z této věkové skupiny) trpělo kvůli nedostatku výživy zakrněním růstu.
Ve stejném roce dohromady 45,4 milionu dětí ve věku do 5 let (6,7 % z této věkové skupiny) mělo na svoji výšku nezdravě nízkou hmotnost.
Celosvětově plných 45 % dětských úmrtí je způsobeno hladem nebo kvůli důvodům, jenž s hladem přímo souvisí.
Každý den umře 700 dětí na nemoci způsobené pitím závadné vody a nehygienickými životními podmínkami.