Voda bere mosty, ale odhodlání pomáhat zůstává
Záplavy v Zambii komplikují cestu dětí do školy i zásobování jídlem v regionu, který se sotva vzpamatoval z devastujícího sucha. Školní stravování pomáhá překonat klimatické extrémy.
V pondělí 12. ledna 2026 se tisíce zambijských dětí chystaly na cestu do školy – za každodenní porcí výživného jídla a znalostí. Kvůli přívalovým dešťům se ale z potůčků staly řeky a z řek veletoky, po nichž v okrese Lundazi zůstalo dílo zkázy.
Voda, která brala mosty i domovy
Podle Úřadu pro zvládání a zmírňování katastrof (Disaster Management and Mitigation Unit – DMMU) se „zřítilo nebo bylo zaplaveno více než 250 domů, což vedlo k vysídlení rodin“. Mosty Mwase a Mphamba byly strženy vodou, čímž se přerušil přístup ke zdravotnickým zařízením i do městských center. Záplavy poškodily úpravnu vody, takže bylo nutné přistoupit k nouzovému nasazení chloru, aby se předešlo propuknutí nemocí. Na místech, kde ještě nedávno slibně rašily rostliny, zůstalo jen bláto. Výpadky elektřiny ochromily nemocnice a naléhavé záchranné práce vedené DMMU, Zambijskou národní službou (ZNS) a Agenturou pro rozvoj silnic (RDA) se snažily obnovit dopravní spojení.
Optimismus a odhodlání navzdory krizi
James Amanzi, který je manažerem pro bezpečnost a řízení rizik v zambijské pobočce Mary’s Meals, konstatoval: „Současná situace naznačuje, že mohou být zasaženy i další oblasti, zejména nízko položené regiony a území v blízkosti řek nebo potoků. Kvůli nesjízdným silnicím může být narušeno zásobování škol surovinami.“ Dále James hovoří o tom, že dobrovolní kuchaři mohou mít obtíže dostat se do škol. Zřícené mosty a odplavené silnice mohou rovněž zabránit v docházce dětem, které by se tak nedostaly ke každodennímu jídlu, na němž jsou životně závislé.
Přes vážnost situace si James i ostatní zaměstnanci Mary’s Meals v Zambii zachovávají optimismus a všemi dostupnými prostředky se snaží předejít budoucím komplikacím. Prověřují stav místní infrastruktury, plánují alternativní přístupové cesty. Dělají zkrátka vše pro to, aby po znovuotevření škol nebyly děti ani den bez jídla.
Sucho, potom velká voda
Smutnou ironií je, že aktuální povodně přicházejí ani ne rok poté, co Zambie během zemědělské sezóny 2024/2025 zažila jedno z nejsušších období. Drobným farmářům tehdy na poli zůstaly jen uschlé plodiny a s nimi vážná potravinová nejistota. Ty stejné komunity, které se před rokem modlily za déšť pro svá vyprahlá pole, dnes čelí lijákům, které hrozí odplavit i tu trochu úrody, která jim zůstala.
Prudké přechody od naprostého sucha k přívalovým dešťům vedou k ještě větší křehkosti venkovských komunit. Zároveň podtrhují zásadní roli školního stravování jako záchranné sítě v době, kdy klimatické extrémy ohrožují jak úrodu, tak dostupnost potravin.
Pojistka proti dalším bouřím
V tomto regionu, stejně jako v dalších oblastech Zambie a v ostatních zemích jižní Afriky, bohužel nejsou krize způsobené klimatickými extrémy ničím ojedinělým. Zajistit dětem jedno vydatné jídlo ve školách neznamená jen zažehnat momentální hlad. Když selhává infrastruktura, roste celková míra hladu, zvyšuje se absence ve škole a spouští se řetězová reakce, která zanechává stopy na výsledcích vzdělávání i morálce komunit. Spolehlivé programy školního stravování, jako je ten náš, pomáhají tyto situace překlenout a pomoci nejen dětem, ale celým komunitám, aby šly dál s nadějí a vztyčenou hlavou.
Další vážná sucha a deště určitě přijdou. Díky předvídavosti, flexibilitě a spolupráci s místními komunitami však může naše snaha o podporu vzdělávání obstát v každé bouři.
Podívejte se na krátký dokument Feeding Zambia’s Future (Sytíme budoucnost Zambie, v původním znění s titulky), který ukazuje, jak školní stravování pomáhá zambijským dětem už déle než 10 let získávat vzdělání .
(Zapněte si vpravo dole v ovladači YouTube české titulky.)