Rozhovor: Jednoduché řešení složitého problému
Písničkáře PAVLA HELANA snad ani není třeba představovat. V posledních letech vystupuje i na benefičních koncertech ve prospěch Mary‘s Meals a na podporu naší myšlenky napsal také písničku.
Vy a Mary‘s Meals – to je už několik let trvající příběh. Kdy a jak začal?
Ten příběh začal letáčkem v kostele v mých rodných Moravských Knínicích. Pamatuju si, že se na něm smál malý černoušek a já jsem si ten letáček prolistoval. Díky tomu jsem zjistil, že Mary‘s Meals existuje. Ten nápad, jedno jídlo denně a vzdělání pro děti – vždyť to je geniální. Tehdy jsem přispěl a stal se fanouškem. A za nějaký rok potom mě oslovili Karel a Lucy Nečesalovi, zakladatelé české pobočky Mary‘s Meals, jestli bych pro ně nezahrál.
To ale nebylo poprvé, co jste se připojil k nějaké dobročinné iniciativě. Jsou pro vás Mary‘s Meals něčím výjimeční?
U nás doma jsem se zapojil do několika dobročinných projektů, hraju koncerty ve věznicích a nemocnicích. A pořád ještě pomáháme Ukrajině, a to se souborem Sonjašnyk (Slunečnice) z Litomyšle. Zpíváme a tím vybíráme peníze na lékárničky pro vojáky, aktuálně ještě i na kamna. To by bylo téma na celý další rozhovor. Ale Mary‘s Meals jsou výjimeční právě tím základním nápadem. Je to zázrak.
Proč zázrak?
Protože jednoduchým způsobem řeší obrovsky složité věci. Afrika má spoustu svých problémů, od nedostatku vody, hladu až po války. Do toho najednou přijede Magnus MacFarlane-Barrow, obyčejný chlap ze Skotska, s partou dobrovolníků a přivezou dětem jídlo a vzdělání. Jídlo se vaří na místě, oslovují místní farmáře a dávají jim práci. Tím startují celé komunity. Po pár letech některé z dětí, které kdysi měly sotva co jíst, jedou do světa studovat univerzity, protože umějí anglicky a mají určitý základ do života. Je to, jako by někde existoval obrovský nefunkční software a někdo přišel a nahrál do něho malou aktualizaci, která by celý ten systém znovu nastartovala, oživila a uzdravila. Je to požehnané dílo. A vůbec se nedivím, že se tak šíří i na jiné kontinenty a získává podporu. Možná se takto kdysi proměňoval svět, když do něho vstoupila přímočará, jednoduchá zpráva evangelia.
Svět ale přece není tak jednoduchý.
I Magnus říká, že právě to mu někteří jeho kritici vytýkají. Ale odpovídá jim, že si komplikovanost světa uvědomuje, ovšem tím spíš má radost a současně cítí zodpovědnost, že mu byla dána tato cesta. Mluví hodně o tom, jak se se svým týmem modlí. To je velká inspirace.
V květnu 2023 jste se během Magnusovy návštěvy v Česku osobně setkali. Jaký je zakladatel Mary‘s Meals člověk?
Měl jsem možnost strávit s ním několik hodin, dokonce jsem překládal jeho přednášku. Hodně jsem se naučil. On je úžasný. Říká se, že ti největší a nejslavnější lidé na světě jsou velmi skromní a pokorní, a o Magnusovi to skutečně platí. Mohl by vykládat, kolik milionů dětí krmí, kolika lidem dává práci, kde všude byl a s kolika prezidenty si tyká… ale on nic takového neříká. Setkali jsme se u chlebíčků a představili se s plnou pusou a pak si povídali o dětech, o muzice a já se s ním cítil úplně přirozeně, jako někde s kamarádem v hospodě. A přitom pro mě stát vedle Magnuse, to je jako být na pódiu s Bonem z U2. Prostě potkal jsem jednoho z nejdůležitějších lidí na Zemi.
„To nejmenší srdcem darované přinese nám štěstí ryzí – a dál to znáte“ – zpíváte v písničce Hrnečku, vař!, kterou jste pro Mary‘s Meals napsal. Co vás k ní inspirovalo?
O její napsání mě Mary‘s Meals požádali v roce 2022 ke Světovému dni kaše 10. října. Už jsem ji zpíval na několika koncertech a máme v plánu i videoklip. Je ovšem obrovská ironie, že je inspirovaná starou ruskou pohádkou „Hrnečku, vař“ a vznikla v době, kdy právě Rusko způsobilo totální antipohádku: obrovský potravinový kolaps, kterým na světě utrpěly miliony lidí.
Mary‘s Meals pomáhá dětem a vy sám jste také tatínek. Změnila spolupráce s nimi váš pohled? Cítíte při pohledu na děti v Africe vděčnost, že naše děti mají všeho dost?
To rozhodně. Z jedné diskuze s Tomášem Sedláčkem jsem si odnesl jeho brilantní myšlenku, že kdyby se ekonomicky měřila vstupní investice a způsobené štěstí, zvítězili by právě Mary‘s Meals. Protože za pár korun investice do jídla a vzdělání způsobíte obrovské dobro a úsměv na tváři afrického dítěte, kdežto když se chcete zavděčit tomu evropskému, musíte mu koupit nejnovější tablet. Díky Mary‘s Meals jsem si znovu seřadil hodnoty a uvědomil si, že v Evropě opravdu žijeme v blahobytu, i když vše samozřejmě není ideální. Nejsem prorok, ale vidím, že díky jejich práci roste nejen v Africe podíl gramotných, kultivovaných lidí, kteří mají navíc otevřené dveře ke křesťanství. Možná jsme svědky něčeho obrovského v Božím plánu, co ani nedovedeme dohlédnout.
Chtěl byste se třeba do Afriky za Mary‘s Meals podívat?
Je to jeden z mých snů. Vyrazit do Afriky podívat se na některé z jejich děl, samozřejmě s kytarou. Určitě bych se chtěl od místních naučit nějakou jejich píseň a nějakou pro ně zase napsat.
Připravila Alena Scheinostová pro Katolický týdeník, snímky Jakub Šerých, Tomáš Cigánek (Člověk a Víra)