Update Indie: Druhá vlna COVID -19
Druhá vlna koronaviru není jen tak nějaká vlna, je to skutečná tsunami, která ničí každého
Jeden z mých přátel, Joe, mi 19. dubna zavolal, abych mu pomohl najít místo v nemocnici, protože se mu těžko dýchalo a měl méně jak 90 % kyslíku v krvi. Nemohl vědět, že i já sám mám koronavirus a izoluji se již pět dní. Bohužel jsem mu nemohl pomoci, nejen proto, že jsem na tom byl fyzicky špatně, ale také kvůli nedostupnosti nemocničních lůžek.
Druhá vlna koronaviru není vlna, je to skutečná tsunami, která ničí každého. Od konce března počet případů rostl a v polovině dubna se systém zdravotní péče v Dillí a v mnoha dalších částech Indie zhroutil. Nikdo si dříve takový scénář neuměl nepředstavit. I když v první vlně bylo mnoho nakažených, úmrtnost byla velmi nízká a procento zotavených bylo velmi vysoké. Bohužel nyní je úmrtnost velmi vysoká. Sám truchlím nad ztrátou tří kněží v mém vlastním řádu, několika příbuzných a přátel. Tématem každé konverzace je koronavirus a smrt.
V Noidě, v jednom ze sousedních měst Dillí, kde žiji, je situace úplně stejná. Neexistuje nikdo, koho by virus nezasáhl a nepostihl. Každý si sáhl na své dno, psychologicky i emočně.
Nejsmutnější je kolaps samotné zdravotnické infrastruktury. Lidé umírají kvůli nedostatku kyslíku. Kyslík je zde bohužel přepych. Každý, kdo má koronavir, se musí postarat sám o sebe, pokud chce dýchat. Kde je ústavní záruka práva na život? Mnozí si pokládají stejnou otázku. Skutečně přežívají jen ti, kdo mají štěstí.
Ze všech koutů Indie přichází nespočet palčivých příběhů. Jeden z nich je od pětašedesátiletého muže z Uttar Pradeshi, který musel odvést tělo své milované mrtvé manželky na rámu jízdního kola, a když přijel na břeh řeky, aby její tělo zpopelnil, vesničané to odmítli udělat, protože zemřela na koronavirus. Nakonec zasáhla policie, která přemluvila místní obyvatele, a mrtvé tělo tak mohlo být po mnoha hodinách zpopelněno.
Život chudých lidé v Indii postrádá důstojnost. Bohužel při tak velkém počtu lidí, kteří viru podlehli, se jim ani po smrti nedostane důstojné kremace či pohřbu.
Ve státě Jharkhand je do programu Mary's Meals zapojen největší počet dětí. Virus tam bohužel zuří již od poloviny dubna. Nemocnice jsou plné a úmrtnost velmi vysoká. Mnoho rodinných příslušníků těchto dětí opouští tento svět tragickým způsobem. Právě minulý týden zemřel v Dumce v Jharkhandu katolický kněz, který byl aktivním dobrovolníkem Mary's Meals.
Umřít je tak lehké. Cesta života bohužel končí, když smrt klepe na dveře!
Otec Joson Tharakan, BREAD NOIDA, partner Mary’s Meals v Indii